Hovawart
Proč jsme si vybrali právě plemeno hovawart?
Když odešla za duhový most naše Donuška, nechtěla jsem zůstat sama s miminkem na polosamotě. Manžel měl práci ve městě a náš domeček stál na samém konci vesnice, kde dávají lišky dobrou noc. Jeden můj student mi přinesl Velkou knihu o psech, otevřela jsem jí a uprostřed byla vyobrazená nádherná plavá fenka hovawarta. Přečetla jsem si povahu a vše co se dalo o tomto plemeni zjistit, bohužel v té době ještě nefungovala databáze štěňat a tak najít štěně hovawarta či chovatelskou stanici v roce 2005 bylo dost náročné. Nakonec se podařilo...zavolala jsem do chovatelské stanice Gasko Prim, kde mi paní chovatelka Jana Svobodová, sdělila:"Včera se nám narodil vrh V". Řekla jsem si, no tak, co třeba Vanilka...a za dva měsíce jsme si pro naše zlatíčko jeli.
Vanilka je pracovitá, živá a velmi hravá fena. Je to dříč, který šlape jako hodinky a baví jí to, největší a neúnavný aportér. Má výborný nos a pachové práce jí moc baví. Rozštěkala se až ve 3 letech, ale teď zvládá vyhledávání a vyštěkávání. Na děti však neštěká nahlas, ale potichu... Miluje děti a upřímné lidi a tak nechápe smysl cvičákových obran, akvšak oceňuji její schopnost rozlišit, kdy jde tzv. "do tuhého" a potom brání perfektně. Což už mi několikrát dokázala při večerních vycházkách a nepříjemných setkání s podnapilými pobudy.
Moc chtěla štěňátka, ale napoprvé se nezadařilo a Vanilka byla moc smutná, a já jsem poprvé viděla psa plakat a tak jsem jí pořídíla kamarádku a parťačku Narnie Gorgeous z Budské samoty (Angie), která se tedy spíše měla jmenovat NO FEAR...pro Angie není žádná překážka dost vysoká, vyskočí na sloupek u vrat, přeskočí i mně, ničeho se nebojí a vše provádí cviky i stopu s lehkostí a jen tak pro radost, je to velký miláček a mazel. Spolu tvoří již od 1. dne nerozdělitelný tandem. 
Plemeno hovawart jsme si pořídili hlavně kvůli malému Kryštůfkovi. Nikdy jsem tohoto rozhodnutí nelitovala ba naopak, se svou přátelskou povahou, hravostí a oddaností si "hovík" získá každého pejskaře. Hovawart je svým způsobem úplně jiný než ostatní psi, věřím a cítím, že hovawart dokáže odečíst pocity svého pána v jakékoliv situaci pokud je s ním dobře propojen.
S Vanilkou i Angie cvičíme a jezdíme tu a tam na výstavy, kde dostávají vždy výbornou a někdy dosáhneme i na metál. Nemáme je však kvůli medailím a zkouškám...obě máme prostě proto, že je nám s nimi dobře. A když jdeme ven tak nikdy nefrfňají a neříkají: "vždyť tam prší, mrzne, sněží...atd" naopak radují se z každé chvilky s námi.
